Standard


MEZINÁRODNÍ KYNOLOGICKÁ FEDERACE (FCI)
-----------------------------------------------------------------------------

Generální sekretariát: Leopolda II 14, 6530 THUIN (Belgie)

číslo normy: 328 23. Srpna 1984

Standard: KAVKAZSKÝ PASTEVECKÝ PES

Kavkazskaja ovčarka

Země původu: USSR

Kavkazští pastevečtí psi jsou od středně velkých až k velkým, silné až obhrouble velké stavby těla; od přírody jsou zlí a vůči cizincům nedůvěřiví.


Tyto zvláštnosti a kromě toho i jejich vytrvalost a schopnost přizpůsobit se nejrůznějším klimatickým podmínkám, nabízí možnost používat kavkazské pastevecké psy téměř ve všech klimatických podmínkách Sovětského svazu. Nejvíce jsou tito psi rozšířeni v Gruzii, Ázerbajdžánu, v autonomních republikách Kabardino-Balkarinské, Dagestánu a Kalmycké, dále ve stepních oblastech severního Kavkazu a Astrachánu. V kavkazských krajinách jsou psi většinou robustní, ve stepích proti tomu lehčí, s vysokými nohami, často krátkosrstí.


Celkový vzhled: mocné, případně obhrouble silné vzezření s mohutnými kostmi a silným svalstvem. Kůže je silná, ale pružná.
Nedostatky: poněkud lehčí nebo příliš houbovitá tělesná konstrukce.
Vady: příliš lehčí, případně příliš ochablá stavba těla.

Index kostnatosti: (t. zn. výška v kohoutku dělená rozsahem úponů) pro psy 21 - 22, feny 20-22.

Tvarový index: 102 - 108

Nedostatky: lehké odchylky od uvedených indexů
Vady: silné odchylky od uvedených indexů

Výška v kohoutku: psi nesmí mít pod 65cm, feny pod 62cm

Vady: výška v kohoutku psů pod 65cm, u fen pod 62cm

Způsob chování: silný, vyrovnaný, klidný typ povahy s dobře vyznačenou reakcí obrany, která se projevuje aktivní formou. Typické je zlé a nedůvěřivé chování vůči cizincům.

Nedostatek: konzervativnost (lenost), důvěřivost vůči cizincům.
Vady: bojácnost (zbabělost), silný flegmatismus, mírnost.

Rodový typ: dobře vyznačený. Psi jsou větší a robustnější. Feny jsou menší a mají lehčí konstrukci.

Nedostatky: malé odchylky od typu pohlaví, fenky typu samčího
Vady: silné odchylky od typu pohlaví, psi typu fen. Kryptorchismus.

Osrstění: srst je hladká, hrubá se silně vyvinutou světlejší podsadou. Na hlavě a na přední straně končetin je srst kratší a přilehlá.

Podle srsti rozeznáváme tři typy:

a) dlouhosrsté - s prodlouženým krycím porostem. Dlouhý vlas tvoři na krku druh hřívy, na zadních stehnech dobře vyvinuté kalhoty, zadní strany běhů jsou silně vypružené a porostlé praporovitým vlasem. Dlouhý vlas kryje ohon ze všech stran a propůjčuje mu hustý, chomáčovitý vzhled.

b) krátkosrsté - s hustým (těsně přiléhajícím), poměrně krátkým vlasem, bez hřívy, péřového obrostu, kalhot a praporovitého ohonu.

c) přechodná odrůda - prodloužený vlas, ale bez hřívy, porostlých běhů, kalhot, chomáčovitého ohonu.

Vady: měkký, zvlněný vlas, bez podsady

Barva: různě šedivá, rozmanitá, většinou světlé až červeně zbarvené odstíny, také rezavě zbarvené, slámově žlutá, bílá, půdní, pruhovaná, ale také strakatá a tečkovaná.

Vady: černá, černě skvrnitá a hnědá v různé kombinaci.

Hlava: mohutná se širokou lebkou a silně vyvinutými lícními kostmi. Široké ploché čelo, které je půleno lehkou brázdou. Přechod od temene k čenichové partii je slabě vyznačen. Čenich kratší než temeno, zužuje se však sotva znatelně, se silnými, ale sevřenými suchými pysky. Nosní hrot je silný, široký, černý. U bílých a světle pšeničně zbarvených exemplářů je přípustný hnědý hrot čenichu.

Nedostatky: nedostatečně široká a masivní hlava. Příliš silně vyklenutá a příliš strmá nebo plochá čenichová partie přecházející v temeno. Krátký nebo podlouhlý čenich, tupě (ne ostře) seříznuté pysky.
Vady: lehčí úzká hlava se špičatým čenichem, neodpovídající zbytku tělesné stavby. Tupý nos.

Uši: svislé, vysoko posazené, vždy krátce kupírované

Nedostatky: hluboko posazené uši, nekupírované.

Oči: tmavé, středně velké, oválného tvaru, hluboko posazené.

Nedostatky: světlé oči, lehce svěšená spodní víčka. Oční zákal.
Vady: odlišné barvy očí, svěšená spodní víčka, která částečně obnažují rohovku

Chrup: bílý, velký, dobře vyvinutý, pevně k sobě doléhající. Nasazení řezáků leží v jedné lince. Nůžkový skus.

Nedostatky: opotřebování zubů neodpovídající věku. Odlámané zuby, které však nebrání zjišťování správného skusu. Vymizení ne více než dvou prvních premolár nebo jedné první a druhé premoláry. Lehce nažloutlá barva zubů.
Vady: malé, řídké, nedokonale vyvinuté zuby. Lůžka řezáků neleží v jedné lince. Vymizení jednoho nebo více řezáků nebo jednoho tesáku.Vymizení třetí nebo čtvrté premoláry nebo jedné stoličky. Zuby se silně poškozenou sklovinou.

Krk: velmi silný a krátký. Není nesen vysoko, asi v úhlu 30° až 40° k hřbetní linii.

Nedostatky: dlouhý, příliš slabý krk.

Hrudní koš: široký, hluboký, poněkud vyklenutý. Spodní linie spočívá ve výšce loktů nebo o trochu níže.

Nedostatky: poněkud zpolštělý hrudní koš, jeho spodní linie nedosahuje d výše loktů.
Vady: plochý, úzký, nedokonale vyvinutý hrudní koš.

Břicho: mírně napjaté.

Nedostatky: příliš vtažené (vypnuté), případně svěšené břicho

Kohoutek: velmi široký, svalnatý, znatelně se odděluje od hřbetní partie.

Nedostatky: slabě vyvinutý, není výrazně oddělen d hřbetní partie.

Hřbet: velmi široký, přímý, svalnatý.

Nedostatky: měkký, vyklenutý neb úzký hřbet.
Vady: dlouhý, prohnutý neb hrbolatý kříž.

Zadek: široký, svalnatý, téměř vodorovný.

Nedostatky: nedostatečně svalově vyvinutý neb pokleslý zadek
Vady: úzký, krátký neb silně skleslý zadek.

Ohon: vysoko nasazený, téměř svisle nesený, sahá k hlezennímu kloubu, může být stočený, popřípadě ve tvaru háku. Kupírovaný ohon je přípustný.

Přední končetiny: pozorované zepředu jsou rovné a vzájemně rovnoběžné. Úhel mezi ramenem a nadloktím je asi 100°. Nadloktí jsou přímá, masivní, středně dlouhá. Předloktí jsou rovněž stejně masivní středně dlouhá. Nadprstí (úpony) krátká, masivní, kolmo stojící a jen nepatrně ustupující. Délka předních běhů až k loktům je něco nad polovinou výšky v kohoutku. Index výšky končetin 50 - 54.

Nedostatky: malé odchylky pokud jde o ramenní úhel, poněkud zkrácená neb prodlužená nadloktí, lehce ven vyčnívající lokty, lehké vytáčení tlapek při chůzi, křivé nohy u jednoho nebo obou běhů.
Vady: rovná nebo špičatá ramena, zkřivená nebo příliš úzká nadloktí, silně ven čnějící lokte, krajně slabá nadprstí, silně ven vybočující tlapky při chůzi, křivé nohy u jednoho nebo obou běhů.

Zadní končetiny: pozorovány zezadu jsou přímé a vzájemně rovnoběžné, ze strany pozorováno je kolenní kloub poněkud vytažený, krátké bérce, silné hlezenní klouby, které jsou široké a trochu vytažené. Střední část nohy masivní, kolmo stojící. Při stání nejsou zadní končetiny vzepřeny nazáď. Kolmice má probíhat od sedací kosti přes prostředek hlezenního kloubu a střední část nohy.

Nedostatky: při pohledu zezadu ne zcela rovnoběžně stojící zadní nohy, tj. lehce do X případně do O. Příliš široký eventuelně příliš úzký postoj končetin. Příliš plochý případně vysoký zadek.
Vady: silně vyznačené odchylky od některé rovnoběžnosti. Zcela rovný zadek, šavlovité nohy, příliš vysoký zadek.

Tlapky: (přední a zadní) velkého, oválného tvaru, vyklenuté, dobře sevřené.

Nedostatky: měkká nebo příliš protažená tlapka, vlčí pazoury.
Vady: roztažené prsty nebo plochá tlapka.

Způsob pohybu: volný, stejnoměrně klidný chod je obvyklý. Typický způsob chodu je krátký trap, který při zrychlení přechází do poněkud těžkopádného (nemotorného ) cvalu. Končetiny se musí při chodu pohybovat přímočaře a rovnoběžně, přičemž přední mají sklon směřovat více ke středové lince. Klouby předních a zadních končetin se mírně napínají. Hřbet a kříž poddajně párují.Kohoutek a zadek mají při běhu zůstávat v jedné rovině.

Nedostatky: odchylky od normálních pohybových forem (vystupují dovnitř nebo ven). Nedostatečné napínání kloubů. Pohyb hřbetu a kříže není vláčný (poddajný). Při trapu zdvižený zadek. Lehké házení zadkem (házení zadní částí).
Vady: brzděný těžkopádný pohyb. Při běhu vysoce nesený zadek ve srovnání s kohoutkem. Při běhu příkrost zadku nahoru a dolů. Mimochod.

Diskvalifikující vady: každá odchylka od jedině přípustného nůžkového skusu, kryptorchismus - jedno a oboustranný. Nedostatečně vyvinuté semenné žlázy. Černá nebo hnědá barva. Absence jednoho tesáku nebo jednoho řezáku, třetí, případně čtvrté premoláry nebo jednoho třenového zubu (stoličky).

Poznámka: psi (samci) musí vykazovat dvě viditelně normální varlata dobře zapadlá do šourku.